Svíčková nebo lidská svíčková... ne, hovězí, samozřejmě hovězí. Je to maso vyříznuté z hloubi těla, tam, kde je tma a klid.
Název připomíná svíci, která dohořívá. Sval, který nikdy neodpočíval. Sval, který cítí každý záchvěv strachu. Dělí se na špičku, palec a střed – přesně podle toho, jak hluboko chcete řezat.
Vepřová panenka? Jen slabá náhražka pro ty, co se bojí skutečné chuti krve.
Získávaná zespodu bederních obratlů. Je tvořena svaly, které drží tělo pohromadě, dokud ho nerozřežete. M. psoas major – sval duše.
Maso má jemná vlákna, protože se nikdy nenamáhalo útěkem. Je křehké, libové a nasáklé životem. Je to ta nejčistší část, kterou můžete z tvora vyrvat.
Svíčková na smetaně. Tradiční obřad. Bílá omáčka jako plátno pro rudé cákance brusinek.
Na druhou stranu, bez tuku je to jen mrtvá hmota. Potřebujete krev. Potřebujete šťávu. Potřebujete další porci.